Různí lidé města Pražského anebo Co se odposlechlo v Praze, část 21

Občas se stane, že někdo na veřejnosti (v MHD, hospodě, parku…atd., doplňte si sami) řekne něco, co upoutá pozornost okolí. Může to být hloupé, zábavné, filozofické, nepochopitelné nebo zvláštní. Na facebooku jsou hodně populární skupiny zaměřené na různé druhy odposlechů. Jedna z největších se věnuje odposlechům v našem hlavním městě – a zde je výběr toho nejlepšího/nejšílenějšího/ nejbizarnějšího, co (zatím)
v Praze  zaznělo.

 

 

 

 

Garáže Fénix, Vysočany. Projíždí Porsche – a z okna se vykloní frajer a říká kolemjdoucí slečně: „Ty píčo, ty máš jen Golfa, haha.“ Ona na něj pohotově: „No a tebe vozí stará.“ (Porsche řídila blonďatá slečna).

 

Ranní let z Prahy na Santorini. Manželský pár. Pán vytáhne prospekt letadla a povídá své ženě, která se evidentně bojí. „Mámo, koukám, že poletíme Boeingem 737 MAX 8. To je divný. Tyhle jsou zakázaný. Bylo to tuhle na Nově.“ Na chvíli se odmlčí a dorazí to: „Hm, tak tenhle let je načerno.“
Paní na to pohotově odpovídá: „A nemůžou být ty letáky jenom starý?“

 

Tramvaj číslo 1 cestou na Ohradu. Baví se matka a dcera pubertálního věku.
Dcera: „Já chci jít do skoly.“
Matka: „No, to nemůžeš, jsou prázdniny. Pojedeme kolem, tak můžeš škole zamávat“.
Dcera: „Když mě to doma nebaví, já chci do školy. Já tam aspoň vystoupím.“ Po chvíli zoufale prohlásí: „Ach jo mami, cos to proboha porodila. Jednoho aspergera a jednoho debila, co rád chodí do školy!“

 

OC Eden. Klasická rozjívena matka s kamarádkou v klidu jí a přeřvává dítě v kočárku, aby ji kamarádka slyšela. Vedle v kočárku jí řve dítě, že se až dusí… Vedle u stolku sedí starší pár. Paní poznamená dostatečně nahlas: „Byste snad to dítě mohla konečně pochovat.“ Načež pán dodá: „Nebo opravdu pochovat.“

 

Ikea, Černý Most, maminka s malou holčičkou. Holka: „Hele, mami, co ještě koupíme?“ Poté holčička uvidí plyšáky a rozkřičí se na celé kolo, ukazujíc směrem k plyšákům: „Mami, mamííí podívej se támhle, tam jsou pindy!!! Tam jsou pindy, pindy!!!“ Maminka rychle čapne dítko za ruku, rudá jak rak, a zvýšeným hlasem holčičku opravuje: „To nejsou pindy, ale pandy!“

 

Park Folimanka, lavička, mladý pár. „Chtěla bych, aby jsi byl zase normální.“ „Jsem normální.“ „Nepřipadá mi normální, Péťo, bavit se s kamarády na střelnici o tom, jak místo terče rozmetáš kebuli mé matky.“ „Ježíš, to zase Kája bonzoval, co? To je náš takovej černej humor, vousatý vtipy o tchýních, blbá sranda, ale pořád jen sranda.“ „Mě to teda vtipný vůbec nepřijde, prostě to není normální.“ „Normální není to, že se nám tvoje máti furt montuje do života. A s Karlem si to ještě vyřídím, bonzovat taky není normální.“ „Nech toho, to není vůbec žádná pravda, Péťo, buď normální!!“ „Dobrá, budu normální.“ Chvilka ticha. „Stejně to vidím úplně jako film, ten rozteklej mozek místo toho terče.“

 

Rozhovor dvou slečen v autobuse.
Slečna 1: „Přítel by chtěl jít na něco do kina a já mu řekla, ať teda něco vybere.“
Slečna 2: „A co vybral?“
Slečna 1: „Že prej by chtěl jít na tu Maradonu.“
Slečna 2: „Hmm, to je o té zpěvačce?“

 

Na vodní kaskádě jsou čtyři děti ve věku čtyř až šesti let. Ten nejmladší kluk se otočí na druheho a říká: „Ty budeš náš nepřátel.“ Kluk: “ nebudu.“ Nejmladší kluk se tedy otáčí k holčičce: „Ty budeš náš nepřátel!“. Holčička odpovídá: „To tedy ne, já jsem váš pedagogický dozor!“

 

Na hlaváku sedí maminka s chlapečkem. Maminka (do telefonu): „Radime, mám prosbu. Nemáš doma vzduchovku?“
Chlapeček: „Maminko, to už ti ten tatínek tak vadí?

 

Na Václavském náměstí těsně před začátkem Prague Pride Parade slečna telefonuje: „Kde že jste? – No, to já taky. – Ne, nevidim vás. – Duhovej deštník? No to ti teda děkuju!“

 

V restauraci. U stolu sedí nonstop telefonující maminka a malý chlapeček bojující lžící v jídle. Chlapeček si říhne. Matka: „A myslíš, že do restaurace můžou prasátka?“ Chlapeček: „A klávy?“

 

Ulice u Národního, dvě slečny chodí po nákupech.
S1: „Když ona prostě chtěla mít pohádkovou svatbu.“
S2: „Však to je jasný, jinak to nemá cenu!“
S1: „No jo, jenže problém byl, že nesehnali bílý holubice.“
S2: „A co s tím udělali?“
S1: „Museli svatbu odložit, než je seženou.“
S2: „Tak snad se jim poštěstí!“

 

Dvě babičky na Pride festivale na Střeleckém ostrově. Jedna říká druhé: “Dnes je to tady nejaký divný…”

 

V kavárně na Krakově sedí holka s klukem. Ona se už nějakou dobu fotí ve stylu „duck face“. Patrně i upravuje fotky, přidává různé “ vylepšení“, smajlíky… Kluk na ní znuděně kouká. Holka po chvílí říká: „Nechci znít namyšleně, ale jsem fakt mocinky krásná! Měla bych k té fotce připsat nějaké věnování, než ti jí pošlinkám?“ Kluk jí mlčky sebere telefon a pak nahlas říká, co připisuje k fotce: „SE MNOU se vždy budeš cítit krásná a dokonalá…tvůj PHOTOSHOP.“ Výraz holky – k nezaplacení…

 

Jedna z malostranských restaurací. U stolu sedí dva mladí muži.
M1: „Teď ti ukážu, co mě nejvíc vzrušuje!“ Loví v papírech, oba nadšeně zírají.
M2: „Bomba! Ta je! Jak jde nahoru, dolu, nahoru, dolu – a to finále! Tam se to musí pěkně zakřičet.“
M1: „Je taková složitá, ale čistá!“
M2: „Tu bych si dal hned! Hele, dáme si jí spolu?”
M1: „Jasně. Vem klarinet a přijď. Lepší skladbu jsem fakt ještě nesložil!“

 

Svatební obřad v Libni. Novomanželé si dávají první vášnivý manželský polibek a ze řad svatebních hostů se ozve povzdych mladíka: „A já myslel, že je gay.“

 

Metro Zličín,rozhovor dvou žen. Ž1: „No, teď to zní vtipne, ale já jsem myslela, že omdlím, když jsem s ním na tu gyndu šla.“ Ž2:“No, kdyby si můj desetiletý syn strčil do zadku kartáček na zuby, který by nešel vyndat, a nakonec to odůvodnil tím, že hledal hranice svojí sexuality, asi bych se taky propadla hanbou.“

 

Vietnamská restaurace. Host ve frontě objednává jídlo: “Dal bych si bún čó.“ Obsluha – mladá Vietnamka – s úsměvem a perfektní češtinou odpovídá: “Čó znamená pes, to nemáme.“

 

Pankrác. Paní telefonuje venku na lavice: “Oni zítra přijedou z toho UPC nebo PPC… počkej, nebo BBC?”

 

Holešovice, zrovna začala dešťová přeháňka. Maminka se snaží dostat do sucha tak rychle, jak jen nohy jejích dvou dětí dovolí. Děti si naopak déšť maximálně užívají, nastavují tváře kapkám, poskakují, smějí se na celé kolo… Ta obrovská radost z nich tak vyzařuje, že se tlemí i kolemjdoucí. Holčička přesto asi vycítí maminčinu nepohodu, protože se ji rozhodne tím rozveseleným hláskem a dokonalou dětskou logikou uklidnit: „Aspoň se nemusíme sprchovat!!!“

 

Pán čeká u jedné restaurace na Andělu, když se kolem začne motat nějaká slečna, která si ho velmi zblízka prohlíží zezadu a zepředu a pak spustí: „Pane, vy máte tak krásné nožičky.“ Pán se zmateně kouká po svých nohách… A slečna dodá: „Myslím ty nožičky od brejlí, jsou úžasné.“ Pán: „Cožeeee?“ Slečna: „Promiňte, jsou tak překrásné, nashledanou“

 

Odpolední letní parno, nacpaná tramvaj a mladý pár: Ona: „To vedro je příšerný, normálně se potím tak, že mi čůrky potu stékají po stehnech!“ On: „A je to určite pot?“

 

Kavčí Hory. Jde mladá holka a vede si border kolii a snaží se jí cvičit. Pes ji moc neposlouchá, tak na něj lehce hystericky volá: „Dobby, k noze! Dobby, k noze!“ Jde kolem kluk, který se otočí na slečnu: „Dobby nejspíš dostal ponožku.“

 

U řezníka ve frontě velmi korpulentní řeznice obsluhuje lidi. Přišla řada na pána, co se rozpačitě rozhlíží po chladícím pultu. „Máte přání?“ ptá se obrovská řeznice. „Prosím Vás, máte prsa?“ pán s tázavým pohledem zírá na řeznici. Ta se v okamžiku chytne za svá obrovská prsa a říká: „No to teda mám, vy je snad nevidíte?“ Fronta lehne smíchy, pán zrudne a říká: „No vidím, ale já myslel kuřecí!“

 

Kobylisy. Rodina čeká na autobus, který má přijet za pár minut. Malý kluk: ,,Už by měl jet… začínám ztrácet trpělivost. “

 

Na Vítkově parta čutálistů trénuje. Jeden během toho vypráví dalším: „Ty vole, já byl na horách, jedu do kopce na kole a přede mnou fakt pěkná kunda. Musím ji dohnat, abych si ji prohlídl i zepředu. No ona mi normálně ujela. Si říkám, že to není možný, šlapu jak kretén a nemůžu ji dohnat. Po třech kilometrech ji konečně doženu, ona se na mě usmívá jak blázen a já zjistím – tvl, ona má elektrokolo!“

 

Rozhovor maminky s malým klukem.
M: „A když jsme byli u strejdy Pavla, tak jsme našli víc žabiček, než hub. Ale to jsi byl ještě u mě v bříšku.“
K: „Já si to pamatuju!“
M: „Jak si to můžeš pamatovat, to jsi koukal ven pupíkem?“
K: „Ne, pipinkou.“

 

Dopoledne v bance, venku průtrž, lidi se schovávají a čumí ven na to, jak leje. Najednou do banky vběhne mladík, co vypadá, jakoby spadl do potoka, a začne něco hledat po kapsách. Vedle něj stojí dědula a hlasí: „Hledáte suchou nit?“

 

Malešice, stěhováci se pokoušejí zavřít zadní čelo plně naloženého vozu. „Stooop!“ z boku už poněkolikáté hlásí jeden. „Co zas?“křičí rozzuřeně řidič, „se na to vyseru!“ „Ten obraz velký…se vysunul..“ „Mě to nebaví už,“ řidič rezignovaně zavírá čelo a hydraulika nemilosrdně drtí umělecká díla. Druhý stěhovák jen zděšeně přihlíží. „Mu z tohu udělám KUBISMUS, vole!“

 

Čekárna na plicním. Sestřička na paní v nejlepších letech: „Vy nejdete s tatínkem k paní doktorce?“ Paní: „To je můj manžel – a nejdu.“

 

Mladá paní venčí na Libuši štěně maďarského ohaře. Blíží se ke skupince lidí, tak ho radši krotí slovy: „K noze!“ Hafan běží dál, pak se zastavuje poslušně u skupinky a čeká. Paní na něho vážně, ale s úsměvem kouká a hlásí: „No, já myslelá k mé noze, ale dobře..“

 

Kampa, brzo ráno. Dva dost opilí opotřebování kluci jdou a povídají si: “Tak já jsem ti, ty vole, chtěl udělat radost, že si podplavem Karlův most, a ty se lekneš jedný krysy, vole!”

 

V prodejně TETA přiběhne paní do oblasti, kde jsou regály s chemií na čištění povrchů, ať již vany či podlah – prostě úklidová chemie. Prodavačka: „Čím posloužím?“ Paní: „No, potřebovala bych něco na umyvadlo, ale dívám se, že nemáte žádný obal v barvě mé koupleny. Víte, že já i čistící prostředky kupuji jen ty, jež ladí s barvou mých kachliček…“

 

 

Praha hlavní nádraží. Dáma pronese: „Těším se do vlaku, mám rozečtenou pěknou knížku… samé šukání a vraždy…“

 

„Tati, to je skákací hrad?“
„Ne, Pražský.“

 

Praha 9- Klánovice. Zřejmě prarodiče s cca pětiletou vnučkou a pejskem. Holčička si tak hopkala a najednou se otočí k pejskovi a povídá: „Můžeš mi říct,proč pořád taháš ten jazyk za sebou, čoveče? Podívej se, jak to vypadá!“ A názorně mu to předvedla i s poctivým dýcháním.

 

 

Jedna z jídelen na Letné, při platbě.
Pán za kasou: „A vy máte?“ (Dotaz na jídlo.)
Zákazník: „Já mám hlad.“

 

Žižkov, cca tři hodiny ráno. Muž volá do okna své milované hlasem, co připomíná vzlykot samce nutrie: „Žaneto! Žanetko!!“ Náhle se do ticha ozve jiný mužský hlas: “Žaneta už tu nebydlí, vole!” Po třech vteřinách ticha se ozve: “Dík, sorry!!“ A je klid…

 

Tramvaj 15. Na Hlavním nádraží nastoupí dost otravný mladý borec, co obchází všechny s nějakým časopisem ve stylu: „Zdar kamaráde, nechceš tenhle časopis… já nejsem žebrák, co by chtěl peníze zadarmo…“ Když obleze půlku tramvaje, nastoupí revizor a zablokuje terminály. Chlapec najednou přepne do angličtiny, vezme platební kartu a zkouší zaplatit jízdenku a stále opakuje: „Card broken, card broken.“ Jenže česká povaha je nekompromisní a jeden z cestujících celkem nahlas zahlásí: „Jak broken, vole, vždyť si mluvil teď česky se mnou.“

 

Mladík povídá kamarádovi ve frontě na jízdenky na Hlavním nádraží: „Ty vole, ráno mě fakt vyděsila kolejní uklízečka. Jdu okolo, říkám si, že budu milej, tak se zastavím, pozdravím a zeptám se jí, jak se má… A ona se ke mně s takovým tím překvapením otočí a prý že : Vy jste tady jediný, kdo mě vidí..!“

 

Prodejna obuvi Deichmann. U pokladny stojí dvě kamarádky a jedna znich žádá prodavačku o vložky do bot a nějaký sprej. Potichu dodává: ,,Proti zápachu…víte.” Prodavačka: ,,Vždyť já vím, já když si po 12 hodinách v práci sundám boty, tak je to taky znát. No řekněte mi, znáte někoho komu nohy nesmrdí?” Druhé z těch kamarádek pohotově vystřelí ruka a nadšeně hlásí: „Měéé mě nesmrdej, no vážně!” A vzápětí dodává: ,, Noo, ale zase dost prdím!”

 

 

 

 

Facebook Comments

Autor příspěvku: emma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *